Můj první kurz
Hurá, hurá, hurá! Aniž bych se sama pídila po tom, pod jakou organizací jsou vinařské a sommelierské kurzy pořádány, vyslovila jsem doma nahlas přání. ,,Až budu mít třeba nějaké kulaté narozeniny, chtěla bych dostat kurz.´´ Přišly Vánoce, já rozbalila dárek a tam byl. Kurz pořádaný Vinařským institutem České republiky: Základy sommelierství, vína a vinařství v ČR. Hurá, hurá, hurá!
Nejdříve jsem zjistila, jak takový kurz probíhá. Je rozdělen do tří částí, kdy první je teoretická příprava doma. Následuje přihlášení na praktickou část, která se koná zpravidla jeden termín v měsíci v Praze, Brně, nebo přímo nějakém vinařství na Moravě. No a po té jednodenní praktické části následuje test! Po státnicích jsem se zapřisáhla, že už se nikdy na nic učit nebudu a nechci. Jo, co vám budu povídat, ještě ten den jsem si běžela koupit sešit na poznámky.
- Teoretická část
Také tam byl zpřístupněný cvičný test. Říkala jsem si, že když se za kurz platí, dají to přeci na konci všem. No, po prvním cvičném testu jsem zjistila, že nedají. Dopadla jsem jako sedlák u Chlumce. A tak jsem se začala učit. No, učit není to správné slovo. Já to hltala. Brala si skripta do práce, četla před spaním ( i po spaní), o nově nabytých vědomostech pravidelně a obsáhle informovala rodinu, kolegy a vlastně všechny kolem. Fakt mě to bavilo. Moc.
- Praktická část
A jak to tedy probíhalo?
Po příjezdu nás uvedli do přednáškového sálu, kde měl každý účastník nachystaný stoleček se skleničkou, vodou, psacími potřebami a talířkem. Dohromady nás tam bylo něco kolem třiceti, takže taková průměrná školní třída. Složení osazenstva bylo zajímavější. V průběhu dne jsem zjistila, že vinařů, nebo restauratérů, které víno živí, tam je zlomek. Valná většina byly doktoři, zdravotní sestry a jiné složky IZS. Bylo by to zajímavé do nějakého sociologického průzkumu: míra konzumace alkoholu v souvislosti se zaměstnáním. Bylo tam pár dam v nejlepších letech v první řadě, na kterých bylo patrné, že víc než víno je zajímá pan lektor a zbytek tvořili obchodní zástupci různých podniků a amatérští milovníci vína jako já.
Naším školitelem pro tento den byl pan Ivo Dvořák- sommelier, hlavní lektor a mimo jiné viceprezident Asociace sommelierů ČR. Ultra profesionálně vyhlížející muž v saku, každým coulem gentleman. Ono to k vínu prostě trochu patří. Přece nám nebude o víně povídat v croksech. V průběhu dne jsme postupně prošli všechny lekce obsažené v teoretické části. Doplněno to bylo o powerpointovou prezentaci, sem tam vtipné video, ale jinak se to neslo v duchu profesionality, protože víno není žádná sranda!
Součástí byla také degustace dohromady 14-ti vzorků vín v průběhu celého dne. Za hlavní část jsem považovala lekci Degustace a hodnotící systémy, která byla na programu před obědem. Nejprve jsme s lektorem ochutnali několik vzorků společně, a pak je dle oficiálního 100 bodového systému ohodnotili. Barvu, vůni, intenzitu, harmonii, atd. Vesměs všichni jsme se shodli: výborné víno, jiskrné, středně intenzivní ve vůni i chuti, dlouhá perzistence (dochuť). Velmi dobré- 88/100. Následně jsme nabyti degustátorským sebevědomím měli ohodnotit jeden vzorek samostatně. Přivoním si- voní to nějak zvláštně. Ochutnám. Jé, no to mi teda moc nejede, je tam nějaká jakoby pachuť. Aha! Ty jsi na to přišla Leono! Určitě nám dali ochutnat nějaké ,,špatné´´ víno, aby se přesvědčili, že ho rozeznáme od ,,dobrého´´. No tak jsem to víno v hodnocení dost osolila. U mě dostalo slabých 79/100, což na této stupnici opravdu není mnoho. U pana Dvořáka 93/100. To víno byl vítěz Salonu vín ČR pro rok 2019. Pro mě nejprestižnější tuzemské vinařské soutěže. To jsem se zastyděla. Mám se opravdu ještě co učit.
Po obědě přišla pro mě ta úplně nejzajímavější část. Snoubilo se víno se sýry. Asistentka, která se celý den starala o dolévání vína, vody a doplňování chleba na zobání, vždy roznesla jeden druh sýra a jeden vzorek vína. Některé kombinace byli geniální, například Sauvignon a kozí sýr. Vrcholem ale bylo ledové víno, pro mě samostatně nepitelné, a sýr s modrou plísní roquefort, pro mě samostatně nepoživatelný. A dohromady to byla bomba.
- Test
No a po těch 14-ti vzorcích přišel test. Na studijním účtu bylo ve cvičném testu cca 100 otázek, ze kterých bylo do ostrého testu vybráno 55 a povoleno bylo 5 chyb. Jsem šprt. Ani nevím jak, ale zakroužkovala jsem to tam během necelých 5-ti minut. Po těch dlouhých létech studia, když dostanu otázky i s odpověďmi předem, mi svědomí nedovolí, se je nenaučit. Když jsem se ale rozhlédla kolem sebe, ostatním kurzistům to svědomí evidentně dovolilo. Paní vedle mě dokonce opisovala! Odborně jsem tedy test před sebou ještě tak desetkrát pročetla tam a zpátky, a až když se k odevzdání zvedl ,,první hotový´´ student, jsem ho hrdě odevzdala taky.
Výsledky zatím nemám. Byla jsem na posledním uskutečněném kurzu před vyhlášením nouzového stavu. Ale na výsledku mi vlastně teď už vůbec nezáleží. Klidně bych si kurz zopakovala. Skripta si občas jen tak pročítám znovu.
Co mi to dalo?
Celý kurz byl perfektně organizačně zvládnutý. Komunikace mailem byla od začátku perfektní. Předem jsme si dokonce mohli vybrat ze dvou verzí obědového menu. Teoretická skripta jsou skvěle sestavena. Je jich tak akorát, aby množství člověka neodradilo, ale zároveň v nich nic nechybělo. Praktický kurz byl už jen vyvrcholení. Nezklamal mě v ničem. Můžu ho všem jen doporučit. A až tahle náročná doba pomine, asi zase vyslovím nahlas přání: ,,Jako dárek bych si přála dostat II. Kurz Vinařského institutu ČR: Réva vinná a víno´´. Prosím, prosím.