O barvě

Barva! Je to to první, čeho si u vína všímáme. Výsledná barva a její odstín závisí na mnoha faktorech. Pro pochopení je třeba si představit základní stupně výroby jednotlivých stylů vína. Tak jdeme na to!

Bílé víno

Bílá vína se vyrábí z odrůd bílých hroznů. To každý ví. Ale některé hrozny bílých odrůd mají při sklizni růžový až načervenalý nádech. Jsou to třeba Tramíny, Pálavy, Rulandské šedé nebo Veltlínské červené rané. I tyto odrůdy, přes více barviv ve slupce, dávají bílá vína.

Jak tedy probíhá výroba bílého vína:

• sklizeň hroznů
• odstopkování hroznů a drcení

- drcením vzniká rmut

• lisování

- od slupek a pevných částic se oddělí mošt

• odstranění kalu
• kvašení (alkoholická fermentace)
• školení vína

- školení vína je manipulace s vínem od dokončené fermentace po lahvování.

- délka školení závisí na požadovaném stylu vína

• lahvování

Výsledný odstín bílého vína je ovlivněn i délkou zrání v lahvi. Obecně platí, že čím starší bílé víno, tím tmavší barva.

Červené víno

Červená vína získáváme z modrých hroznů. Dužina většiny modrých hroznů je bílá, červená vína tedy získávají svou barvu díky barvivům ve slupkách. 

Výroba červených vín je z počátku stejná, jako u bílého. Rozdíl je v tom, že se mošt nechá vyluhovat ( macerovat) i se slupkami, aby se z nich do vína dostala barviva, aromata a třísloviny. Macerace probíhá současně při kvašení vína, které může trvat 5-30 dní. Až po této maceraci se víno lisuje a školí. Poté je víno stočeno a lahvováno.

Odstín červených vín v závislosti na jeho stáří je přesně opačný než u vína bílého. Čím starší červené víno, tím světlejší barva. 

Také výběr odrůdy má na barvu nemalý vliv. Některé odrůdy mají ve slupkách méně barviv, takže dávají červená vína světlejších odstínů. Naopak některé modré odrůdy mají barviva obsažena jak ve slupkách, tak v dužině. Jedná se o tzv. barvířky. Ty jsou například často přidávány do kupáží k dosažení intenzivnější barvy. 

Růžové víno 

Růžové víno nevzniká smícháním bílého a červeného. Opět se k výrobě růžových vín používají modré odrůdy révy vinné. 

Světlejšího odstínu je dosaženo kratší macerací moštu na slupkách, než u vína červeného. 

Odstínů růžových vín je nepřeberné množství a jejich názvy vybízí k zapojení fantazie. Například: čajová růže, šípková růže, spařený vepř nebo koroptví oko. Zkuste vašemu partnerovi říct, že má košili v barvě spařeného vepře. 

Klaret

Zjednodušené můžeme říct, že klarety jsou bílá vína z modrých hroznů. Velmi bledé barvy je dosaženo tím, že se hrozny lisují bez předchozího odzrnění a drcení. Nedojde tedy ke kontaktu moštu se slupkami, takže se nevyluhují v nich obsažená barviva. 

Klarety jsou hojně využívány také k výrobě šumivých vín. 

Oranžové víno

No fakt! Existuje oranžové víno. Vyrábí se z bílých hroznů, které se nadrtí a nechají macerovat na slupkách. Lisují se až po dosažení žádoucí barvy. Tímto postupem získáme intenzivnější barvu i chuť a aroma. Některé odrůdy jsou k výrobě červených vín vhodnější, právě díky načervenalým odstínem hroznů ( Rulandské šedé). 

Odstínů oranžových vín je opět velké množství. Od bledě oranžových, po sytě pomerančové barvy.

Tak vidíte. Nejsou jenom bílá a červená. A na ochutnání všech odstín všech barevných variací nám jeden život stačit nebude. Ale můžeme to zkusit. Tak na zdraví.  

čerpáno z: DARRIEUSSECQ, Fanny. Vinografie: poznejte víno ve 100 obrázcích. Praha: Grada, 2018. ISBN 978-80-271-0570-0.

KRAUS, Vilém, Zuzana FOFFOVÁ a Bohumil WURM. Nová encyklopedie českého a moravského vína. Praha: Praga Mystica, 2008. ISBN 80-867-6700-0.