O oblastech a podoblastech
Když vezmete do ruky láhev vína a pozorně se podíváte i na drobnější písmo, zjistíte, že na většině etiket je napsáno, z jaké vinařské oblasti a podoblasti víno pochází. Někdy jsou vinaři ještě konkrétnější a uvedou i obec a viniční trať, na které hrozny pro konkrétní víno zrají. To je sice hezké, ale co to vlastně znamená?
Celková plocha vinic na našem území činí něco málo pod 18 000 ha. Když se podíváme na obrázek pod nadpisem, který je uveden na oficiálních stránkách Ministerstva zemědělství, můžeme vidět, že Česká republika je rozdělena do dvou vinařských oblastí. Morava a Čechy. Každá se pak dělí na několik dalších vinařských podoblastí. Toto rozdělení je dáno zákonem ( z.č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství). Rozdělení je dáno i tím, že každá oblast má jiná specifika, ať už půdního složení nebo třeba srážkových podmínek, a ty jsou pro určité odrůdy vhodnější než pro jiné. Každou oblast si proto stručně představíme.
vinařská oblast ČECHY
Vinařská oblast Čechy je oproti Moravě mrňavá. Z celkové rozlohy vinic se zde nachází pouhá 4%. Jako celek patří do vinařské zóny A (rozdělení dle legislativy EU), která je nejchladnější. Oblast Čechy se dále dělí do dvou vinařských podoblastí.
- Litoměřická podoblast
Oproti Moravě jsou podoblasti v Čechách rozdrobené. A tato je ze všech podoblastí úplně nemenší. Rozprostírá se zejména kolem Litoměřic, Velkých Žernosek a Mostu. Zásadní je pro tuto podoblast sopečná činnost, která ovlivnila půdní podmínky a daří se zde převážně bílým odrůdám. Ryzlink rýnský, Rulandské bílé, Rulandské šedé, nebo třeba Müller Thurgau.
- Mělnická podoblast
Vinařství má na Mělnicku dlouhou tradici a první vinice se zde vysazovali pravděpodobně již v 9. století mezi obcemi Nedomice a Dřísy. Rozdrobená podoblast se rozprostírá kolem Mělníka, Prahy, Kutné Hory nebo Kuksu. Převládají zde vápenité a štěrkopískové půdy, a proto se zde daří odrůdám jako: Sylvánské zelené, Müler Thurgau, Svatovavřinecké nebo Rulandské modré.
vinařská oblast MORAVA
Tato vinařská oblast je situovaná na jižní Moravě a je rozdělena do čtyř podoblastí, které na sebe navazují. Celá oblast spadá do vinařské zóny B. Oproti Čechám má nepatrně vyšší průměrnou roční teplotu a je zde vysazeno 96% vinic z celkové plochy v ČR.
- Znojemská podoblast
Tato plochou vinic nejmenší vinařská podoblast na Moravě má své centrum ve městě Znojmo. To má dlouhou vinařskou historii. Rozsáhlé podzemí města dříve sloužilo k uskladnění vína a mimo Znojmo jsou známé například i jezuitské sklepy v Příměticích. Dalšími významnými obcemi jsou Nový Šaldorf, Dolní Kounice nebo Hrušovany. Převládají zde jílovité a kamenité půdy, štěrky a štěrkopísky. Daří se zde proto jak odrůdám bílým: Veltlínské zelené, Sauvignon, Ryzlink rýnský, tak odrůdám modrým: Svatovavřinecké, Frankovka, Rulandské modré. Z této podoblasti pochází i známý spolek VOC Znojmo, kdy víno tohoto označení může být vyrobeno pouze z odrůd Sauvignon, Ryzlink rýnský a Veltlínské zelené.
- Mikulovská podoblast
V této podoblasti byli první zmínky o pěstování révy datovány již do 3.-4. století, a to díky nálezu vinařských nožů pod Pálavou. Mikulovská podoblast se rozprostírá kolem města Mikulov, Lednice a Valtic, kde se nachází expozice Salon vín České republiky a Vinařské centrum. Mezi další významné obce patří Pavlov, Horní a Dolní Věstonice, Perná nebo Pouzdřany. Daří se zde hlavně bílým odrůdám, díky vápencovým a pískovým půdám. Dominantními odrůdami jsou Rulandské bílé, Tramín červený, Pálava, Ryzlink vlašský, nebo třeba Chardonnay. I Mikulovská podoblast má své VOC spolky, jsou to VOC Pálava, VOC Mikulov a VOC Valtice.
- Velkopavlovická podoblast
Historicky nejvýznamnější obcí jsou Čejkovice, kde si své sklepy ve 13. století vystavěli i rytíři templářského řádu a jsou zpřístupněny návštěvníkům dodnes. Další obce spadají do Velkopavlovické podoblasti jsou Hustopeče, Velké Pavlovice, Vrbice, Kobylí i město Brno. Díky jílovitým půdám s vyšším obsahem hořčíku, které lépe zadržují vodu, se zde daří hlavně modrým odrůdám. Jako například Frankovce, Svatovavřineckému nebo Modrému Portugalu. Pod Velkopavlovickou podoblast spadá i VOC Modré hory, jejichž označení mohou mít vína pouze z výše uvedených odrůd.
- Slovácká podoblast
Tato podoblast je z hlediska půdních podmínek a klimatických vlivů nejrozmanitější. Rozprostírá se totiž na velkém území mezi obcemi Břeclav, Bzenec, Polešov, Vlčnov a Moravská Nová Ves. Půdní charakter ovlivňuje i nadmořská výška, kdy zde můžeme najít jílovité půdy, ale i lehké štěrkové půdy. Daří se zde odrůdám jako Rulandské bílé, Rulandské šedé, Muškát moravský nebo Müller Thurgau. Z modrých odrůd pak třeba Frankovka, Zweigeltrebe nebo Cabernet Moravia, který byl vyšlechtěn přímo v Moravské Nové Vsi. Spolkem VOC této oblasti je VOC Blatnice.
viniční TRAŤ
Tu někteří vinaři zmiňují vždy, jiní vůbec. Pro odborníka může uvedení viniční trati pomoci odhadnout kvalitu, ale i chuť a aroma vína, neboť každá viniční trať je specifická jinými podmínkami. Pod tím pojmem si zkrátka můžeme představit konkrétní kopec, na kterém je umístěn vinohrad. Mezi velmi známé viniční tratě patří například Železná v Mikulovské podoblasti, která vyniká tím, že dává vína z odrůdy Ryzlink vlašský v prvotřídní kvalitě. Prestižní viniční trať tedy může znamenat určitou známku kvality, která bývá důvodem vyšší ceny vína.
A kdo si hraje, nezlobí. Proto jsem pro vás připravila malý kvíz. Stačí kliknout na odkaz.
Zákon č. 321/2004 Sb.Zákon o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství
KRAUS, Vilém, Zuzana FOFFOVÁ a Bohumil WURM. Nová encyklopedie českého a moravského vína. Praha: Praga Mystica, 2008. ISBN 80-867-6700-0.