Polskie WINO

11.08.2023

Původně jsem Vám o výletě do Polska za vínem nechtěla napsat vůbec nic. On to totiž ani nebyl výlet za vínem. Já totiž před odjezdem ani netušila, že existuje něco jako polské víno. A zase tak daleko od pravdy jsem nebyla. 

Článek jsem chtěla po prvních pár dnech dovolené začít větou: Pokud chcete v Polsku ochutnat dobré víno, zajeďte si na Slovensko. Nicméně, už i v Polsku víno najdete. Ale musíte se trošku posnažit. Já vám to maličko ulehčím. 


KDE-KDY-JAK-PROČ?

  • 06.08.2023-18.08.2023
  • Naše ubytování: Domki na Wzgorzu, Nowica
  • Autem
  • Cestovali jsme převážně po oblasti Malopolsko a Podkarpatí

Co je možná dobré vědět

  • ANGLIČTINA- opět jsem s angličtinou spíše nepochodila. Porozumět polštině na základní úrovni celkem jde, ale vzhledem k tomu, že mám problém i se slovenštinou (já viem...), bylo to nejčastěji rukama a nohama.
  • ALKOHOL ZA VOLANTEM- tolerance množství alkoholu v krvi při řízení auta je 0,2‰, ale i tak je to lepší neriskovat.
  • MĚNA- Poláci mají svoje zlotůvky, ale kartou se dá platiti i v těch nejmenších potravinách i vinařstvích. 
  • DOPRAVA- Zpoplatněna je jen velmi malá část dálnic, zato ty jsou v perfektním stavu. Pokud se ale vydáte mimo hlavní cesty, buďte obezřetní. Navigace je totiž schopna naplánovat cestu i korytem řeky. Nekecám, náš Peugeot byl chvílemi v podstatě obojživelník. 
  • MEDVĚDI- No prý je tu mají, ale nám se nepoštěstilo. I tak mi doteď Google nabízí v reklamách zvoneček proti medvědům.
  • BŮH- je tu fakt všude a kostely, pomníčky, nebo jen křížky najdete na každém kroku. Abychom byli fér, v tom korytě řeky jsem tam taky pár modliteb hodila. 
  • SIGNÁL- no s tím si užijete! Teda spíš neužijete. Kostelů mraky, vysílačů málo.

Polsko, země vína?

Podle nalezené mapy se polská vinařství soustředí v okolí řeky Visly. Výjimku tvoří pár vinařství okolo Zelené Hory. 

Odrůdy

  • Solaris
  • Riesling
  • Seyval blanc- PiWi odrůda vhodná do chladnějšího klimatu, protože dozrává relativně brzy
  • Johanniter
  • Chardonnay
  • Muscaris
  • Souvignier Gris
  • Hibernal
  • Regent
  • Pinot Noir
  • Cabernet Cortis
  • Rondo

Z výše vyjmenovaných je jasné, že nejlépe se zde daří právě odrůdám, kterým sluší vyšší kyselina, nebo které dobře dozrávají, případně odolným vůči všemu a všem. Viz. Solaris. U nás ideální ,,burčáková´´  odrůda, v Polsku mi všechny Solarisy připomínali spíš Sauvignon. A třeba u nás výrazně aromatický, intenzivní a zlatý Tramín měl tady úplně bledě vodovou barvu a téměř pepřový kořenitý projev. Nebylo to úplně blbý, ale říct mi, že je to Veltlín, nepoznala bych to.

Obecně nečekejte plná těla. Ale lehká svěží vína. Jako celkem dobrou cestu bych to viděla přes oranžády. Tam to chybějící tělo macerace celkem zachraňuje. 

Poláci ale každopádně pijí dobrá vína! Důkazem toho je velké množství fajn podniků s širokou pejádou zahraničních láhví, a to i v menších městech. Naopak problém bylo najít ,,by the glass´´  nějaké to jejich. 


Na našich výletech jsem ochutnala jednotky vzorků, ale některé vážně stály za to. Pokusím se vám dát pár tipů, kam na dobré polské víno zajít, nebo jaké konkrétní si dát.


Winnica Vanellus

Nalezeno na mapě, sociální sítě nevypadají špatně, etiketu mají krásnou, vyrážíme to tedy zkusit. Vinařství leží u města Jaslo a po rozbité příjezdové cestě přijíždíme k rodinnému domu. Než stihnu zazvonit, vychází k nám mladší žena s nešťastným výrazem, protože nejspíš dle SPZ tuší, že po polski si nepokecáme. Vede nás do garáže a opravdu to s tím povídáním není vůbec snadné. Ale dostaneme ochutnat asi pět láhví. Všechna ročníku 2022. Vína to jsou lehčí a svěží. Pracují i se sudy, ale oslovila mě spíš aromatičtější na nerezu. Velmi oblíbenou odrůdou napříč Polskem je Johanniter a Solaris. Aby do vína dostaly trochu struktury, právě tohle vinařství sází na kupáž. Jsou maličcí a rodinní, ale z vín je cítit poctivá práce a péče. Vína mají pojmenována podle toho, kdy je ideální je pít: rozbřesk - ráno - poledne - večer - noc. A ano, noc už zrála na sudu a má být nejtěžší a nejsložitější. 


Nejvíc mě zaujalo cuvée Mane, které je spojením Solarisu a Muškátu. Je voňavé a ovocné. Vyšší kyselina a nízký alkohol mu spíš sluší. Další chuťovka spíš pro experimentátory je oranžáda ze Souvignieru gris. Má spoustu tříslovin jako pomerančová kůra, v chuti ale spíš připomíná vlašské ořechy. Není to nabušená bomba jako třeba naše Pálava, ale rozhodně neurazí.


Salon Win

Z Vanellusu nás poslali do téhle vinotéky. Krásné prostory s velkou výkladní vinotékou fungují nejen jako bar, ale i restaurace a nad podnikem je pár apartmánů. Po skleničce si tu můžete dát zhruba tři polská vína. Cizina výrazně převažuje. Zkusili jsme Solaris od vinařství, jehož jméno jsme nepochytili ani od servírky, která se snažila komunikovat i přes hlasový překladač, ani jsme ho nevyčetli na láhvi. Ukázal nám ale, že tam, kde má tahle odrůda chladnější podnebí, má projev spíš podobný Sauvignonu.  


Winnica Widokowa

Cílený výlet do vinařství, bez webových stránek, bez eshopu, jen s pěkným Instagramem. A vyšlo to skvěle. Měli otevřeno a bylo to nejkrásnější místo, které jsem v Polsku navštívila. Víno si koupíte do skleničky u stánku na začátku areálu a projdete na svažitou plochu, ze které ční posezení s nádherným výhledem na vinohrady. Zastihli jsme na stánku pana majitele, který nám řekl, že mají asi 5ha vinic. Nicméně pak začal vyjmenovávat desítky odrůd, ze kterých dělají víno. Třeba mi říkal, že hrozny nakupují a jen jsem mu nerozuměla, třeba mi i říkal, že ten PET-NAT není vlastně PET-NAT, ale v podstatě frízo, možná jsem mu jen nerozuměla. Ale spíš ne. Produkce ryze konzumentská. Polosuché je nejsušší, co mají. Měli jsme ten údajný PET-NAT rosé, tiché rosé a polosladký Solaris s Muscarisem. Polosladký Solaris mi sednul, chutnal totiž jako polosladký Sauvignon. 


Kraków

Výlet do Krakova byl především za jídlem a vínem. Předem jsem si udělala průzkum a vzpomněla jsem si, že sleduju minimálně jednu Krakovskou vinotéku, takže tam naše kroky mířily jako první. 

Miro Winiarnia

Vinotéka s naturálním štychem. To já ráda! Bylo to tak krásné, vína srovnaná podle zemí, i ta naše tam měla zastoupení v podobě vinařství Plenér. Vyzkoušeli jsme naturální Riesling z vinařství Dom Bliskowice. I přes vysokou kyselinu už byl krásně nazrálý a rozhodně si chvilku ležel na sudu. Druhý vzorek byl PET-NAT kyselý jak šťovík, z vinařství Lornek. Vzhledem k tropům venku to byl fakt osvěžující džusík. 

Bazaar Bistro

Odolala jsem a nezkusila šampaňské s ústřicí, ale i tohle si tu můžete dát. Zjistit, že vám nesedí ústřice totiž nechcete zjistit někde na ulici, že? Tohle bistro se nachází v části města, které se jmenuje Kazimierz. Je to taková meka fancy podniků jak na jídlo, tak na víno, ale zrovna čtvrť, kde leží Bazaar vypadá spíš jako nádraží Smíchov. Přežili jsme a dali si Solaris 21 z vinařství Białe Skały. Vinařství s vinohrady na vápencových svazích, opět pět hektarů, ale pochopili jsme, že tohle už je trochu profláklejší jméno a sehnat se dalo leckde. Solaris byl plný, angreštový až medový v závěru.

Dzikie Wino Wine Bar

No a to nejlepší na konec. Sem nás posílali jak z Mira, tak z Bazaaru. Bar se spoustou vín na skleničku a oproti ostatním barům, spoustou polských lahví. Bar leží ve vnitrobloku na velkém náměstí ( Rynek Główny) a i posezení je celkem instafriendly. Zkusila jsem polský Tramín. A tak, jako těm našim Tramínům občas chybí kyselina, tady zase spíš přebývá. A chybělo tělo i barva. Kdyby i někdo řekl, že je to lehký kořenitý Veltlín, uvěřím mu. Další víno už byla oranžáda, kde tělo, barva i tříslo rozhodně nechybělo. Byl pozdní večer, moje zhruba pátá deci...co vám budu, taky už mi nic nechybělo. 


Winnica Rymanów

Poslední vinařství. Poslední den. Pecka na konec. Vinotéku a část výroby mají přímo v obci Rymanów a pět hektarů vlastních vinic mají v jeho okolí. Nádherné etikety jsou z velké části umělecká díla. Dělají vlastní sekty, tichá vína, rosé i červené. Hlavními odrůdami je Riesling a Hibernal, ale měla jsem i perfektní Rulandu šedou ze sudu. Vážně perfektní. Ochutnat jsme dostali téměř celou produkci. A moc se mi líbil jejich přístup, kdy mnoho ostatních sází na cukr. Tady sází na čistou práci ve vinohradu i sklepě. Ani jednomu vzorku nechybělo tělo, nepřečnívala kyselina ani sud a přitom tam byl znát a dodal krásně dlouhý závěr. Výraznější pálení bylo cítit jen v červených, ale tam krásně doplňoval marmeládový tón. Zkrátka to byl nejlepší zážitek nakonec.


Závěrem. Polsko překvapilo. Je znát, že se stále učí, ale jdou podle mě správným směrem a jednou nás možná předčí. Možná. Možná v bílých vínech, které u nás budou s teplejšími teplotami právě ty kyseliny postrádat. 

Snad vám tyto řádky pomůžou na cestách Polskem a třeba při nich objevíte nějaký nový poklad.

Do widzenia!