sLOVEnia 2022

20.08.2022

Slovinsko je vínem doslova promáčené. Ráda bych s vámi sdílela naše zážitky z vinných i ostatních výletů. Nechť jsou inspirací i pro ostatní, nebo třeba jen cestou k získání základního přehledu o Slovinském víně. 


KDE-KDY-JAK-PROČ?

  • 17.07.2022-30.07.2022
  • Naše ubytování: Hrastje ob Bistrici 36.
  • Autem
  • Až na pár výjimek jsme cestovali hlavně po východní části Slovinska.
  • Dovolenou jsme zde trávili se dvěma Víťovými kolegy a jejich rodinami.

Co je možná dobré vědět

  • ANGLIČTINA- angličtina není jazyk, kterým by uměla většina Slovinců, hlavně v menších obcích. Lépe se domluvíte německy. Kde to nešlo anglicky, šlo to pantomimou. 
  • SLOVINŠTINA- asi nejšílenější jazyk, s jakým jsem se doposud setkala. Ač jednotlivá slova znějí podobně ( auto=avto, víno=vino), když dá Slovinec dohromady větu, zní to jako čínština. Nejvtipnější výraz mají pro děti, protože těm říkají ,,otroci´´.
  • ALKOHOL ZA VOLANTEM- tolerance množství alkoholu v krvi při řízení auta je 0,25‰ (ač na internetu leckde najdete i hodnotu 0,5‰). Takže ani řidič nemusí být při degustaci úplně na suchu, ale i tak bych si s tím moc nezahrávala. Nikdy nevíte, jak vaše tělo zafunguje a opravdu není o co stát. 
  • HOTOVOST- v menších vinařstvích si připravte hotovost, dostatek hotovosti, protože ta vína tam nebudete chtít nechat. Všude jinde jsme pohodlně platili kartou.
  • KDE HLEDAT INFORMACE- ne všechny informační portály mají Slovinci v angličtině a to samé platí o tištěných brožurkách. Velice nápomocné mi ale byly stránky Objevuj Slovinsko, Slovinská vína a I feel Slovenia.
  • POHOSTINNOST- Slovinci jsou velmi vřelý národ. Nejednou se nám stalo, že nás úplně cizí člověk pozdravil na ulici a pozval dál (a hlavně na panáka). Ve vinařstvích jsme se také setkali jen s pozitivním přijetím, i když někdy byla jazyková bariéra značná, dělali vše proto, abychom si nakonec porozuměli. A...dostala jsem sud.
  • TURISTIKA- tímto bych chtěla vyseknout hlubokou poklonu Klubu českých turistů za jejich práci. Nejen, že turistických značek mají Slovinci minimum, ale dokonce jsme se při jejich následování ztratili.
  • ŠPRIC- alespoň na východě země je i mezi samotnými vinaři naprosto běžným nápojem střik bílého lehkého vína s perlivou minerální vodou. Říkají tomu ,,špric´´ a nemá cenu se nad tím pohoršovat. V letních vedrech je to vážně velmi osvěžující. 
  • NEDĚLE- pozor na to, v neděli si ve většině slovinských obchodů nenakoupíte.

https://www.slovinska-vina.com/cs/slovinske-vinarstvi
https://www.slovinska-vina.com/cs/slovinske-vinarstvi

Slovinsko, země vína

Slovinsko, jako středoevropský stát, pro vinné účely využívá jak vnitrozemské, tak i přímořské klima. Dělí se na tři hlavní vinařské oblasti:

Primorsko- oblast s krátkým pobřežím na hranci s Itálií je zaměřena převážně na červená vína. Významnou oblastí je Vipavská dolina.

Podravje- největší vinařský region táhnoucí se kolem řeky Drávy je známý bílými víny. Členitý terén Podráví patří mezi 4% nejlepších poloh pro pěstování vína na světě.

Posavje- název Posáví nese podle řeky Sávy, kterou obklopuje. Vína jsou zde lehčí a s výraznější kyselinou. Významnější podoblastí je pak Bizeljsko, které leží na hranici s výše zmíněnou oblastí Podráví.

Odrůdy

  • Sauvignon
  • Chardonnay
  • Renski Rizling- Ryzlink rýnský
  • Laški Rizling- Ryzlink vlašský
  • Traminec- Tramín červený
  • Malvasia- převážné v oblasti Primorsko
  • Rumeni muškat- Muškát žlutý
  • Šipon- neboli FURMINT
  • Refošk- původní slovinská modrá odrůda, typická hlavně pro Primorsko
  • Modri pinot- Rulandské modré
  • Modra Frankinja- Frankovka, ta patří do repertoáru vinařství téměř všech vinařských oblastí. 


Naše výlety

 Vina MRAMOR Vinotoč Gruska

Tohle vinařství jsem objevila takříkajíc ,,prstem na mapě´´, když jsem hledala nějaké vinné cíle blízko našeho ubytování. Dopředu jsem napsala na Instagramový profil vinařství, protože otevírací doby ani webové stránky nemají vinaři úplně dotažené. Ve vinařství nad obcí Buče na nás čekal sám vinař Marco Mramor. Mladý nadšený vinař se nám věnoval dobré dvě hodiny, provedl nás průřezem nabídky vinařství a pokecali jsme téměř o všem. Víno se snaží dělat šetrně, ale za bio vinaře se nepovažuje. Síry používá úplné minimum. Vinaří na 5ha vlastních vinic přímo ve svahu pod budovou vinařství a zaměřuje se na bílá vína. Nejvíc pyšný je na své šardonky, které nám nabídl v základu z nerezu i s lehkým dotykem sudu a obě byly perfektní. K degustaci jsme dostali ještě prkno s domácí klobásou, lokálním sýrem a špekem a ve spojení s nádherným výhledem to byl skvělý start do tajů Slovinských vín.  


Virštanj BANOVINA

Sem jsme jeli spíš na blind, protože jsme opět nemohli dohledat otevírací dobu. Ale měli jsme štěstí a i v neděli bylo otevřeno. Jedná se o ,,společnou´´ vinotéku místních vinařů (oblasti jižního Podráví), která je zároveň i informativním místem místních vín, kultury a k dispozici je i virtuální realita (která byla ale bohužel mimo provoz). Každý týden nabízí v enomatech degustaci různých vín, která tu lze i zakoupit. Budovu obepíná réva stará cca 120-200 let. Dozvěděli jsme se tu o typických slovinských odrůdách, ale třeba i o cuvée Virštanjčan, které je známkovým vínem této oblasti. Má tu zvláštnost, že si do něho každý vinař může dát, co chce. Z ochutnaných vín mohu doporučit Sauvignon a Frankovky z Hiša vin Emino a vinařství Kokot, které jsme teda neochutnali, ale.... víte jak. A s námi odjížděl Sg od Štrause.


Keltis wines

Jediné naturální vinařství v okolí našeho ubytování, které jsem našla. Vraceli jsme se z výletu, tak jsme si řekli, že to zkusíme. Zkusili jsme a zaklepali na vrata sklepa. Vypotácel se (téměř doslova- vinařina je náročný job) pan Kelhar st., který vinaří se synem Mihou (toho času na dovolené). Sebral odvahu, zbytky rovnováhy a základy angličtiny a vysekl nám skvělou degustaci asi deseti naturálních vzorků. Mají svých 5ha v oblasti Podsáví, ale tenhle region nemá dle něj nejlepší zvuk, proto na svých láhvích uvádí subregion Lower Styria. Vinaří naturálně, biodynamicky a dokonce mají udělenou známku BIO. Jsou machři na Riesling, který jsem vysosla během vteřiny, jak byl šťavnatý. Vína jim zrají v sudech i kvevri. Zajímavostí bylo, že vína zrají i v sudech z třešňového dřeva. Hlavně červená vína. Ochutnali jsme Merlot a Cab. Sauvignon, pro tuto oblast ne úplně typické odrůdy, a byl to neuvěřitelný zážitek. I přes poměrně vysokou (ale kvalitou odpovídající) cenu, jsme nemohli odjet s prázdnou, jenže hotovost nebyla. Takže Víťa jel vybrat do nejbližšího bankomatu a mě tam zatím nechal do zástavy. Než se pro mě a vína vrátil, pohovořili jsme s panem Kelharem ještě o pomíjivosti vína a dalších zásadních životních otázkách. Shodli jsme se třeba, že k jeho Merlotu je úplně nejlepší peccorino s pepřem.


Vina KOPER

Na mé naléhání jsme si jeden výlet k moři nakonec udělali. A tím jsme si mohli odškrtnout Primorsko. Alespoň jedním zástupcem. Vina Koper je velké vinařství, které produkuje velmi mnoho řad vín a můžete od nich ochutnat vína za 5€, ale i za 50€. Naše kroky tedy zamířily do jejich vinotéky na okraji přístavního města Koper. Nalákala mě vína v enomatech, kde byl skutečně průřez kompletní nabídkou za velmi příznivou cenu. Odrůdová skladba byla velmi pestrá. Měli jsme Chardonnay i Malvasii (obojí z dubového sudu), pak jsem se zaměřila spíše na červené, protože nabízeli Refošk, což je typicky Slovinská odrůda, pak Syrah a velmi pěkný Merlot. Obecně mi přijde, že Slovinci se sudy pracují velmi rádi a velmi dobře. 


STARA TRTA Maribor

Výlet za nejstarší révou na světě. Má na kontě přes 400 let. Je to moštová odrůda Žametovka a stále vesele plodí. Každý rok se z ní vyrobí okolo 25 l vína. To ale smrtelník neochutná. Dostávají ho darem velmi významné návštěvy jako například papež. Ruku na srdce, tak významní zatím nejsme, ale my se vrátíme! Celý dům, po kterém se trta plazí, je pojat jako turistický cíl. Menší muzeum mapující historické události, které se okolo staré révy děly, je doplněno informacemi o historii v okolí Mariboru. Dech nám vyrazila vinotéka, která nabízela přes 50 různých vinařství, všechna pocházející z okolí Mariboru. Ještě víc nás ale překvapilo, že téměř všechna vína zde lze ochutnat po sklence. Obsluha ovládala perfektně Angličtinu i znalosti o víně, takže jsme se po chvíli dostali i k naturálním vinařům, které zde měli také zastoupení. Objevili jsme vinařství Božidara Zorjana, otce slovinského naturálního vinařství. Od něj to byl Ryzlink vlašský a Muškát Ottonel z kvevri, a byl to neskutečný zážitek. Domů s námi jel cenově příznivější Šumenjak a jeho krásný Pinot, který si u nás chvilku poleží v archivu. 


JERUZALEM

Při zadávání výletu do Jeruzalema do Google maps si dávejte velký pozor, jinak vás ta vzdálenosti celkem překvapí. Ale tohle místo byste rozhodně neměli vynechat. Vlastně, kdybych si musela vybrat jediný výlet, byl by to tenhle. A tak jsme si ho (neúmyslně, přiznávám) udělali hned dvakrát. Za mě se jevilo jako ideální, nechat auto u restaurace Taverna Kupljen. Tam si dejte úžasná lokální jídla a ochutnejte sklenku jejich vína Vino Kupljen. Řada Stars of Stiria stojí za to. Než dojdete do dalšího vinařství, nestihne vám ani slehnout. Necelých 100 metrů směrem k samotnému Jeruzalemu totiž leží vinotéka Puklavec Family Wines. Ta se nachází přímo ve starém vinařském domě, kde si můžete prohlédnout starý lis a další zbytky původního vybavení. Ochutnávky vín dělají formou degustace. Obsluha se nás dost podrobně vyptala, po čem naše srdce touží. Přišli jsme na to, že jsme mírně pokročilí, což zvedlo náladu nám i obsluze, a chlapík začal nosit opravdové skvosty. Puklavec Family Wines je obří vinařství. Obří! Takže u nich najdete základní řady za pár euro, se kterými jsme tedy neztráceli čas, a vyšší řády z vinohradů v okolí Jeruzalema. Měli jsme fantastický charmatový sekt ze Sauvignonu, Furmint z jejich řady Seven numbers a červená vína. Vinařství má část vinohradů v Makedonii, ale chtěli jsme ochutnat místní terroir i v červených, takže jsme upřednostnili lehčí letní Pinot. Budova vinotéky je obklopena neskutečnými výhledy. No a pak vás čeká procházka do srdce obce Jeruzalem, kde si ty výhledy můžete vychutnávat znovu a znovu. Na vrcholu kopce stojí hotel s restaurací Dvorec Jeruzalem a také menší infocentrum s vinotékou, kde vína neochutnáte, zato si je můžete koupit domů. 

No a proč dvakrát? Náš dron se špatně rozhlédl a nasměroval si to do vysokého topolu, kde zůstal viset a zoufale volat o pomoc. Long story short....hasiči z Ormože nám ho za mírný poplatek přijeli sundat, což nám časově dost narušilo harmonogram, takže nám mezitím zavřel Puklavec, kde jsme nechali zakoupený karton vín. Druhý den jsem se tedy museli vrátit splatit dluh a vyzvednout vína.  


Závěrem

Slovinsku jsme propadli. Je to nádherná země s čistou přírodou a milými lidmi. Každý se s vámi chce minimálně pozdravit, ale nejlépe chce, abyste ochutnali jeho víno. Srovnávat to naše se slovinským ale dost dobře nejde. Na to jsme ho zase tolik neochutnali. Konvenční vína mě zaujala, ale jestli jsem něčemu opravdu propadla, tak jejich naturálkám. Naštěstí nejsem sama, takže při troše hledání zjistíte, že se dají celkem snadno sehnat i u nás. 

Milé Slovinsko, my se vrátíme!