Vinařství roku 2022

O soutěži Vinařství roku jsem věděla, že je to komplexní soutěž, která hodnotí přihlášená vinařství nejen dle kvality vína, ale i celkové práce ve vinohradu, ve sklepě, ve vztahu k zákazníkům, na sítích. A že minulým vítězem bylo Vinařství Sonberk. No, a to bylo tak vše. Jednoho srpnového dne nacházím v inboxu zprávu. Dáša Fialová by mi chtěla zavolat. TA Dáša. Z TOHO Sonberku! Okey, moc neotálím, protože bych beztak nemyslela na nic jiného. Pasáž oslavných tanců, nevěřícného ticha a telefonátu Víťovi zrychlím- Budeme spolupracovat na 13. ročníku soutěže VINOZOOM Vinařství roku!

Naše úloha ve VR

Detaily spolupráce bylo třeba probrat osobně, zajela jsem tedy jedno odpoledne do Brna, kde jsme si daly s Dášou (marketingová ředitelka NVC) a Lenkou (projektová manažerka Svazu vinařů) kávu a brainstorming. Naše úloha v soutěži bude spočívat ve tvoření materiálu na sociální sítě, konkrétně Facebook a Instagram, který do letoška soutěž neměla. Hlavní úkol přijde až v listopadu, kdy se vydáme s hodnotící komisí za všemi finalisty a budeme přenášet zážitky z hodnocení. Cíl? Soutěž co nejvíce otevřít veřejnosti, nechat veřejnost nakouknout pod pokličku v každé její fázi a podpořit všechny přihlášené, nejen samotné finalisty. Me gusta! 

O přesných pravidlech a fázích soutěže si prosím přečtěte tady. Jinak by tenhle článek vydal na román.

Fázi přihlašování vinařství sleduji spíš z dálky, připomínám soutěž na svém Instagramu a mám přístup k tabulce přihlášených. A mám radost. Jména jsou tam zvučná. 

Píše Lenka. Pošlou mi karton vín přihlášených vinařství. Potřebují ke každému natočit krátké video do reels s představením vinařství a recenzí vína. Brnkačka, tohle přece dělám furt. Karton dorazil a čekala na mě Rulanda bílá od Škrobáků, Veltlín od Tetura, Pinot noir z Krásné hory, Ryzlink z Vinařství Tichý, Merlot od Vinařství Dvořáček a Neuburské od Laciny. Mám zhruba hodinu, než mi jede vlak, tak jsem si řekla, že minimálně tři medailonky natočit zvládnu. 

První problém je stopáž. Jsem dlouhá. A mluvím STRAŠNĚ! Jakmile zapnu nahrávání, vypne se mi mozek. Zoufám si, ale není čas a musím na vlak. Nevadí. Do data poslání mám spoustu času, dotočím a přetočím to později. Od druhého dne nemám hlas. Asi karma za ta sprostá slova při nahrávání. Zoufalství trvá, ale hlas se nevrací. Co se dá dělat, musím z těch již natočených videí použít ty nejlepší záběry. Posílám Lence alespoň něco a každé nové ráno doufám, že budu znít líp. Nakonec dotáčím zbývající medailonky ochraptělá. S velkým sebezapřením ještě zkontroluju všechna videa. NO DO HÁJE! Vinařství Krásná hora jsem zařadila do kategorie malých vinařství. Ale oni jsou střední. Lahev je dopitá a už nějaký ten den v kontejneru na sklo. Běžím do jediné vinotéky v Hradci, kde vím, že Krásnou horu mají, ale samozřejmě nemají ten Pinot. Takže koupím Riesling a video točím znova. Odesláno - uf!

S prvním úkolem pro Vinařství roku nejsem vůbec spoko, umím to i líp. Ale nedá se svítit, když kouknete na mé výtvory, ten chrapot je značný.

Listopad je tady a hlavním úkolem a cílem naší spolupráce je cesta s hodnotící komisí. Tři dny, ve kterých navštívíme všech devět finalistů. V každém z nich komise může strávit pouhých 70 minut. Během těch ochutnáme (komise a já) minimálně osm vín a vinaři nás provedou vinařstvím, když to bude možné, podíváme se i do vinohradu. Na každý úsek dne máme minutový harmonogram, organizace božácká. Paráda. Těšíme se, balíme, plánujeme cestu, Víťa pro jistotu půjčuje ještě jeden foťák. První vystřízlivění přichází po naházení prvního dne do plánovače trasy. 

Den první

Z Hradce do Bohemia Sektu ve Starém Plzenci, pak do Vinných sklepů Kutná Hora a z nich přesun na ubytování ve Znojmě. 526 km. A jak jsem již naznačila, já degustuji s komisí. Z čehož tedy vyplývá...no, že řídí Víťa. Dobře, první den je náročný, ale všude nás vítají jako zvláštní hosty, všude je to skvělé, seznamuji se se členy komise. Hajlajt prvního dne - tykám si s Klárou Kollárovou. První večer po příjezdu do Znojma vyrážíme společně na večeři. Většina členů výpravy si dá pivo. Poslouchám diskuse enologů, sommeliérů a vinařů a moje sebevědomí se propadá do znojemského podzemí. Oproti nim jsem takhle maličká! Sosám všechny informace jako houba. Večer ještě stahujeme fotky, z prvního dne jich je přes 700. 

Den druhý

Druhý den je na přejezdy klidnější, přeci jen, na Moravě už je všechno blíž. Začínáme brzy ráno, Víťa řídí. Nálada je výborná a startujeme ve Vinařství Thaya. Začínáme ve vinohradu. Je neskutečně hnusně, asi 4 °C, fouká a mě to strašně sluší v šatech bez silonek. Litovat budu celý následující měsíc. Po Havraníkách se přesouváme do Březí do vinařství Kadrnka. Opět začínáme ve vinohradu. Limit 70 minut se hlídá na minuty, musím dávat veliký pozor, abych se nezaposlouchala, nebo nezamyslela, protože pak zapomínám vytvářet fotodokumentaci. Víťa řídí. Pokračujeme do Pavlova k Domče z Plenéru. Sklep je tak maličký, že se tam sotva vejdeme, ale Domča si s tím poradila tak, že na prohlídku ,,vinařství´´ koukáme na promítacím plátně.  Očním kontaktem se napojuju na Víťu a čtu mu myšlenky: moc lidí, málo místa, špatný světlo, projektor dělá na fotkách pruhy. Příběhy na sítě přidávám v autě mezi přejezdy. Po osmi vzorcích v každém vinařství, s kinetózou při čtení za jízdy a v serpentinách mezi moravskými vesničkami je to čiré peklo, ze kterého se vždycky ještě pár minut sbírám. Program držíme na minuty a fakt se divím, že nám dodnes nepřišla žádná pokuta. Držet se dodávky Svazu vinařů nám někdy dělá fakt problém. Víťa řídí. Druhý den uzavíráme v AnnoVino v Lednici. Upřímně, to už mi ani nevadí, že nemají vlastní vinohrady. Moje nohy v šatech už změnily odstín na fialovou. Druhý den končí, jedeme se ubytovat ke Skoupilům do Velkých Bílovic. Po večeři vyrážíme za Malým vinařem Davidem Mádlem, se kterým projdeme snad všechno, co v tancích a sudech zrovna leží. Postupně vypínáme, atmosféra se uvolnila, máme to skoro za sebou a zatím nedošlo k žádnému zádrhelu. Víťa neřídí, Víťa pije. Odcházím znavená dřív a nechávám ho vinařům napospas, zaslouží si to. Nemůže být v lepších rukou. Přivedou se navzájem lehce po půlnoci. 

Den třetí

Náš třetí a poslední den hodnocení začínáme v Krásné hoře...a řídím pro jistotu já. Čeká nás tam na uvítanou skvělá káva a vinohrady mají hned u budovy, takže se k mé radosti dají pozorovat i z tepla krbu. Ze Starého Poddvorova jedeme do Čejkovic za Vinařstvím Škrobák. Víťa řídí. Tolik vinohradů a polních cest, jako za tyhle tři dny, naše auto ještě neprojelo. I od Škrobáků je krásný výhled a my už pomalu zcela vyčerpaní vyhlížíme poslední štaci.  CHÂTEAU Valtice celou výpravu završuje. Projdeme snad celý areál a končíme v krásné vinotéce. Uf. Snad jsme nikde na nic nezapomněli, snad máme dost fotek, snad máme dost materiálu na videa, snad jsme to zvládli. 

Pocity z vinařství?

Překvapilo mě, že byli mnozí vinaři z naší návštěvy naprosto upřímně nervózní. Tedy samozřejmě z komise, my byli neškodní. Opravdu jim záleželo na tom, aby si ,,neutrhli´´ ostudu. Prezentace svého vinařství měli perfektně připravené, mnozí i sepsané, aby nezapomněli zmínit něco důležitého. Obzvlášť u kategorie velkých vinařství jsem čekala spíše salamistický přístup, protože ta vinařství jsou veleúspěšná i bez titulu. A přesto byla zrovna u těchto finalistů nervozita patrná nejvíc. U kategorie malých vinařství naopak panovala rodinná atmosféra a bylo znát nadšení už jen z umístění ve finálové trojce. 

Fin

Domů jsme se rozhodli jet až následující den a večer ještě strávit u kluků z Aurory, kteří nás ubytovali v jejich krásném Penzionu jaký svět neviděl. Přejíždíme tedy do Šakvic, uleháme, usínáme.  

Postupně odevzdáváme materiály, léčíme se z nachlazení a těšíme se na slavnostní vyhlášení, které nás v lednu čeká. Kdo by mohl zvítězit si troufám tipovat pouze u kategorie velkých vinařství, jinak bych ocenění dala úplně všem. 

Slavnostní vyhlášení

Slavnostní vyhlášení se koná v Brně v prostorách Hvězdárny a planetária 26.1.2023. Wellcome drink byl naplánován na 17:45, ale dorazili jsme včas a stihli se přivítat hned třikrát. Připadáme si jako na plese v opeře. Vidět vinaře a jejich ženy ve večerních róbách, oblecích a lakýrkách je zážitek sám o sobě. K našemu stolečku se přidává Jindra Kadrnka s rodinou, takže máme i před zahájením o zábavu postaráno. 

Přesouváme se do sálu, vyhlášení začíná. Každý, kdo ve vinařském světě něco znamená, sedí v publiku...a my. Večerem provází pan Marek Eben.

Když cenu studentů Mendelu vyhrává vinařství Kadrnka, Jindra je na pódiu tak nadšený, že by mu snad i tohle ocenění ke spokojenosti stačilo. Ale on vyhrává i vítěze kategorie malých vinařství. V kategorii středních vinařství vítězí Vinařství Thaya. Za nás naprosto v pořádku, však to víte. Kategorie velkých vinařství vyhrává Bohemia Sekt, kde se nám dostalo toho královského uvítání. 

Vyhlášen je ještě LOMAX enolog roku Kamil Prokeš a do síně slávy uvedena Doc. Ing. Marta Hubáčková, DrSc.

A je to tady, vyhlášení absolutního vítěze. Ten se vždy vybírá mezi všemi vítězi tří kategorií a je jím - Víno Kradrnka. Sál bouří, Jindra pláče, já pláču, půlka sálu pláče. Je to neskutečně emotivní okamžik. Na pódium postupně přichází celý ,,tým´´ vinařství Kadrnka, který tvoří členové rodiny. S Jindrovým tatínkem jsme si krásně popovídali už před vyhlášením, takže mě pohled na něj, jak je pyšný, dojímá zas. Fuuu. 

Na záznam z vyhlášení můžete kouknout tady.

Po udílení cen následuje degustace vín finalistů a raut. Obojí je skvělé, většinu vín jsme měli už v průběhu hodnocení komise, tedy, já měla, Víťa řídil. Zbytek večera trávíme ve hvězdné společnosti.

Pokud jste dočetli až sem, všechna čest. Nechtěla jsem, aby byl článek popisem průběhu dílčích fází soutěže, ale spíš našeho pohledu a zážitků. Také jsem se chtěla úplně vyvarovat subjektivním hodnocením jednotlivých finalistů, protože jsem pochopila, že přihlásit se do soutěže takového formátu chce notný kus odvahy a každý ze sebe snažil vymáčknout to úplně nejlepší. 

Co nám tahle spolupráce dala? Neskutečné množství kontaktů, seznámila jsem se se špičkami ve vinařských oborech, nasbírala zkušenosti, rozšířila si obzory, ochutnala naprosto skvělá vína. Nejspíš to byl doposud kariérní vrchol mého působení coby VínoPsaní. 

A Víťo? DĚKUJU!❤